Názory a texty vikáře ČCE v Benešově.

Jsme to, co jíme.

19. 4. 2015 12:08
Rubrika: Aktuálně

Jan 6,53- 56

Ježíš jim řekl: "Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev pravý nápoj. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm.

 

Jste to, co jíte. To není jen slogan pro televizní show, kde se snaží lidi zhubnout a celému národu ukazují své stravovací návyky. Někdo si pochutnává na vybraných vínech a plesnivých sýrech, někdo zase pije víno z krabice a plíseň na jeho sýru nebude zrovna ušlechtilá. Někdo rád zkouší všelijaké nové chutě, už skoro neví, co by ochutnal, někdo si zase vystačí se stejnou snídaní po celý život.

Jídlo a pití o nás řekne mnoho. Někdo strašně moc řeší, jestli ta mrkev je eko bio a jestli náhodnou netrpěla, když ji někdo vytahoval ze země a někomu je zase úplně jedno, jak žijí zvířata ve velkochovech. Někdo do sebe nacpe 5 cheesburgerů a zapije to litrem koly, někdo zase pečlivě počítá kalorie, aby náhodou nepřibral. Jídlo a pití je klíčové pro náš život, bez něj bychom jistě brzo zemřeli. Myslím, že se sem dobře hodí citát: Jím, abych žil. Nežiji, abych jedl. Někdy se totiž může stát, že se nám jídlo a pití stane falešným bohem a pak už jen žijeme, abychom jedli a pili. Řešíme zbytečně moc, to co nám jde skrze ústa do těla, až skoro zapomínáme na to, že nejen chlebem živ je člověk. To je Ježíšova odpověď Satanu na poušti, když hladověl a Satan ho pokoušel. Nejen chlebem… Ale za pár stránek Ježíš zase říká: Já jsem ten chléb života. Nejen tedy chlebem pšeničným, žitným, šumavou nebo jaký kupujeme. Ale jsme živeni právě tím duchovním chlebem života- Kristem. Jako si každý den dáváme k snídani chleba s máslem, tak bychom mohli i přidat modlitbu, aby se nám ten chléb stal Kristovým chlebem.

Je zajímavé co nám na tohle ale říká Bůh sám. „Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život.“  Nebudeme mít v sobě život, když nebudeme jíst tělo a pít krev Ježíše Krista, asi to nemyslel vyloženě doslovně, že bychom se měli stát nějakými kanibaly a hledat v jeho krvi a mase nějakou zázračnou látku na nekonečný život. Jedení jeho těla pití krve, zde je potřeba chápat duchovně- to spolknutí chleba a vína je analogií k přijetí Boha do svého srdce. Nemusíme být hned u večeře Páně, abychom jedli tělo a pili krev Ježíše Krista- toto posvátné stolování se dost dobře obejde i bez chleba a vína, když v modlitbě přistupujeme k jeho stolu a toužíme po vzájemném setkání. Nebo si třeba představit, když jsme u Večeře Páně a přijímáme, takže to není jen vzpomínka na dávné časy, co se tehdy událo, ale že přijímáme chléb a víno od našeho Pána tady a teď se všemi známými i neznámými ze sboru. Že se teď tady v tom kruhu Ježíšových následovníků děje něco doopravdy důležitého- najednou jsme ve spojení s celou Ježíšovou církví napříč časem i prostorem. Nestojíme tam jen sami se sebou ale i všemi křesťany, kteří věří, že toto je ten Pravý nápoj a Pravý pokrm.

Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. Když pozveme Boha k sobě do své duše a když se s ním snažíme každý den žít, tak přijímáme jeho tělo a pijeme jeho krev. Zde vidíme, že jsme to, co jíme. Společné jídlo je vztah s Bohem a ten v nás probouzí naději na věčný život. Nežijeme, abychom jedli. Jíme, abychom žili společně s Bohem.

 

Amen

P.S.

Jsem evangelík, tato zamyšlení je na evangelickou akci. Jestli by někdo zde chtěl rozpoutat zuřivou debatu o transubstanciaci nebo konsubstanciaci, tak si to nechte pro sebe ;-).

Díky.

Zobrazeno 755×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio