Tříska v oku narcise

Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ? Jak můžeš říci svému bratru: 'Bratře, dovol, ať ti vyjmu třísku, kterou máš v oku', a sám ve svém oku trám nevidíš? Pokrytče, nejprve vyjmi trám ze svého oka, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra. Lk 6,41- 42

Narcismus, jak už jste četli na předešlých stránkách, je chorobné zahledění do sebe samého. Do vlastního nitra, kdy už pro nás nikdo jiný nemá význam a sami jsme středem světa. Není to nitro duchovní, kde sobectví nemá místo. Je to nitro našich falešných představ, kde sami sebe považujeme za bezchybné. Nikdo jiný nás nezajímá, chodíme jako kůň s klapkami na očích, aby nás náhodou něco nevyplašilo. Ježíš takhle otevíral oči nejen fyzicky slepým, ale i těm, jejichž slepota byla duchovní.  Ježíš nás varuje před pokrytectvím všech narcisů, kteří neustále hledají chyby ve svém okolí a sami sebe si přitom nevšímají. Tito lidé si myslí, že jejich styl života, zbožnost, pohled na svět je ten nejlepší možný a že ostatní se mýlí. Lidé v jejich okolí dostatečně nerozumí tomu, co dělají. Náš narcis s trámem v oku je hned poučí a ukáže jim, jak to má být. Nejlépe, aby to odpovídalo tomu, jak to sám dělá. Nemají radost z něčeho cizího. Děsí je to. Trám v jejich oku je strach z toho, že by mohli vidět svět nějak jinak. Do této přílišné kritiky, které vyvěrá z pocitu vlastní nedokonalosti a nepřijetí, volá Boží požadavek lásky. Vyndej si z oka trám strachu a sobectví a prohlédneš. Už se na svět budeš dívat s pokorou a se zdravým sebevědomím. Potom můžeš pomáhat bližním s jejich chybami. Nejdřív si ukliď svůj pokoj, než začneš mluvit o pořádku. Sami bychom nepřišli na to, že máme trám v oku. Jinak než s trámem jsme před tím neviděli. Nejdříve za námi musí přijít zavolání z venku, závan bezpodmínečného přijetí a až potom se můžeme o tuto lásku a přijetí dělit.