signály.cz Registrace Přihlášení
Názory a texty vikáře ČCE v Benešově.

Pouť do Santiaga 2.

KarelMüller
24. 3. 2015 11:51
Rubrika: Pouť do Santiaga 2013
Rozloučil jsem se, popřál šťastnou cestu a začal stopovat ve Francii, s tím, že jsem na papírku měl jen Vuz aler a...? Že sü tšek, Že sü etudyon. Mersí boku a Bonžůr. Asi po deseti minutách mi zastavila jedna mladá Francouzska s dvěma dětmi na zadním sedadle. Bohužel uměla jen francouzsky, ale i tak jsme se domluvili. Když jedno z dětí vzadu začalo vyvádět, vždy k němu láskyplně řekla Mamúr sesa. Vyhodila mě na kruháči u Toulouse, ani jsem nestihl napsat ceduli, kam chci, a už mi stavěla jedna starší paní, kam prý jedu. Byla zdravotní sestra a jela k oceánu do svého druhého domu, ten první pronajímala studentům. Energická šedesátnice. Mluvila bez problému anglicky, tak jsem se dozvěděl spoustu věcí, jako například, kde se ve Francii jezdí monster-truckový závody atd. Další byli mladí studenti, co jeli na festival do Pau, pak voják od rodiny a nakonec napůl žid, napůl Francouz se skotskými předky, který vyrostl v Maroku a pracoval jako policejní komisař. Jel si do Španělska pro cigára. Ten mě svezl až za hranice, bohužel ne tam, kam jsem chtěl. Měl jsem v plánu jít hned od začátku, takhle jsem měl už deset kilometrů za sebou. Vystoupil jsem a poděkoval a rozhlížel se kudy kam. Kde jsou ony žluté šipky, které mě mají provázet celou cestu. 
Věděl jsem, že mám jít ze Somportu, a tak když jsem objevil ceduli s tímhle jménem, vyrazil jsem oním směrem. Z omylu mě po 100 metrech vyvedl jeden pár, který mi řekl, že jestli chci jít do Santiaga, tak přesně na druhou stranu. Něco jsem pojedl, poslední dva dny jsem toho moc do sebe nedostal a teď se budu muset hlídat, abych nezkolaboval. V průseru mi nemá kdo pomoct. Jsem sám a cesta bude dlouhá. Naštěstí jsem měl dost nabaleno z domova. Představa, že budu muset ujít každý den minimálně 25 km, abych stíhal, mi zatím přišla dost nereálná. A tak jsem v pět hodin odpoledne vyrazil směr Santiago s tím, že dnes bude stačit jen pár kilometrů, abych zjistil co a jak. Byl jsem ještě v horách, takže všude bylo mokro, rozhodl jsem se, že půjdu v páskovkách po bahnité cestě, začalo poprchávat. Byl jsem nevyspalý, batoh byl těžký, nohy po pár kilometrech začaly bolet, náladu jsem měl pod psa. Nakonec jsem našel kousek od silnice u stromů místo na spaní. Usínal jsem s těmihle verši: "I řekl Hospodin Abramovi: Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu. A Abram se vydal na cestu, jak mu Hospodin přikázal." V noci pak pršelo.
Sdílet:
Zobrazeno 524×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio