Názory a texty vikáře ČCE v Benešově.

Jdi, jez svůj chléb s radostí

24. 3. 2015 11:22
Rubrika: Kázání

1.     Čtení je z knihy Kazatel 9,7- 11

 Jdi, jez svůj chléb s radostí a popíjej své víno s dobrou myslí, neboť Bůh již dávno našel zalíbení ve tvém díle. Tvé šaty ať jsou v každé době bílé a tvá hlava ať nepostrádá vonný olej. Užívej života se ženou, kterou sis zamiloval, po všechny dny svého pomíjivého života. To ti je pod sluncem dáno po všechny dny tvé pomíjivosti, to je tvůj podíl v životě při tvém klopotném pachtění pod sluncem.Všechno, co máš vykonat, konej podle svých sil, neboť není díla ani myšlenky ani poznání ani moudrosti v říši mrtvých, kam odejdeš.

 

2.     Čtení je z Matoušova evangelia z 26, 26- 29

 Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, lámal a dával učedníkům se slovy: "Vezměte, jezte, toto jest mé tělo."Pak vzal i kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: "Pijte z něho všichni.Neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů.Pravím vám, že již nebudu pít z tohoto plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu s vámi pít kalich nový v království svého Otce."

 

Milí bratři a sestry. Pro tuto neděli jsem vybral tyto texty z důvodu, že dnes nám končí ekumenický týden modliteb za jednotu křesťanů. Zažili jsme spoulu tři večery, kdy jsme se společně modlili k našemu Pánu a doufali v jednotu církví. Na druhou stranu otázka společné večeře Páně je stále dokladem rozdělení církve Kristovy. U nás je zván každý pokřtěný člověk, který vyznává víru v Boha Otce i Syna a Ducha svatého a věří v odpuštění hříchů.

Nezáleží, jestli je člověk evangelíkem, katolíkem, nebo pravoslavným. Jakkoliv nás to může mrzet, je nám stále u našich katolických bratří tato svátost upírána . Jistě k tomu mají své vážné důvody, ale těmi se zde nebudme zabývat. Ponechme tento problém jednotíci síle Ducha svatého. Věřím Bohu a doufám, že nastane doba, kdy nebude záležet na tom, jestli jsem evangelík, metodista nebo anglikán. Ježíš také nerozlišoval mezi svými učedníky, když ustanovil novou smlouvu mezi člověkem a Bohem. Přizval ke kalichu a chlebu všechny, dokonce i takové, kteří ho zradili a zapřeli. Stačila mu jejich chabá důvěra. Věděl dobře, jak je toto společenství stolu důležite a nikoho z něj nevyloučil. Můžeme jen doufat, že nás bude spojovat společná víra v Krista, než abychom podlehli společným rozporům.

         Tyto problémy nejsou ničím novým už za apoštola Pavla k nim docházelo, ja-k jsme slyšeli první večer společných modliteb:

 Prosím vás, bratří, pro jméno našeho Pána Ježíše Krista, abyste všichni byli svorni a neměli mezi sebou roztržky, nýbrž abyste dosáhli plné jednoty smýšlení i přesvědčení. Dověděl jsem se totiž o vás z domu Chloé, bratří, že jsou mezi vámi spory. Myslím tím to, že se mezi vámi říká: Já se hlásím k Pavlovi, já zase k Apollovi, já k Petrovi, já ke Kristu. Je snad Kristus rozdělen?

 

Kristus není rozdělen, ale křesťané ano. V teologii a ve správě církve se neshodneme. V čem ale můžeme najít společnou oblast zájmů je pomoc potřebným. Spolupracovat na skutcích milosrdneství a pomáhat s rozvahou a upřímností. Pak možná bude česká nedůveřivá veřejnost vnímat církve jako nepostradatelný zdroj duchovních hodnot, které svět nepovažuje za důelžité. Hodnoty jako jsou pokora, milosrdenství, pomoc bližnímu v nouzi. Ano zde je prostor pro církve. Měli bychom se ale vyvarovat pýchy a morální povýšenosti. Kristus se věnoval nevěstkám a celníkům a ty zbožné tím pohoršoval. A nás povolává k následování za těmi vyloučenými, těmi na okraji společnosti. Nemusí to být jen vyloučení pro svoji barvou pleti, finanční situací nebo jazykem. Ale někteří na okraji nejsou vidět hned na první pohled. Můžou se nacházet přímo mezi námi. Jejich vyloučení je jiného druhu- samota, duchovní vyprahlost nebo strach z budoucnosti. Můžou to být naši přátelé a příbuzní, kteří se trápí s těmito problémy. Těmto lidem se může evangelium stát radostnou vodou živou, kterou jim přineseme.

 

První čtení z knihy Kazatel jsem zvolil z toho důvodu, že je to jedno z míst v Bibli, které nás vyzývá k radosti. Křesťan nemusí být na první pohled poznat podle toho, že se tváří příliš přísně. Nebo jak jsme četli minulý týden při bohoslužbách z proroka Izajáše, že máme odstranit jho, zdvižený prst a zlá slova. Měli bychom se právě společně radovat z radostné zvěsti našeho Pána. Napomínat se navzájem, ale s láskou v srdci a ne s touhou ukázat svoji moc.

 

Kazatel nás vyzývá k tomu, abychom šli a jedli svůj chléb s radostí a pili víno s  dobrou myslí. Abychom se radovali z Pána a z darů, které nám přináší. Skoro by šlo tento verš použít k vyzvání k Večeři Páně: pojďte a jezte chléb a pijte víno s dobrou myslí, která patří Hospodinu. Radujte se, neboť Pán je s námi. Večeře Páně je okamžik nesmírné radosti, kdy si připomínáme přítomnost našeho Pána a potvrzujeme jeho novou smlouvu na odpuštění hříchů. Kazatel nás nenavádí, abychom se stali alkoholiky, ti totiž nepopíjejí víno s dobrou myslí. Naopak potřebují pomoc se svým problémem.

 

Dále nám kniha Kazatel praví, ať je naše roucho v každé době bílé a naše hlava ať nepostrá vonný olej. Bílé roucho bylo a je až do současnosti v různých církvích oblečením po lidi, kteří se rozhodli přijmou křest. Rozhodli se pro nový život, svléct starého člověka obléct se v nového. Bílá také symbolizuje čistotu od hříchu. Nechtějí opakovat staré chyby. Již brzy po křtu už naše roucha nejsou bílá. Bez moci Kristova odpuštění bychom padli pod nánosy našich chyb. Hříchy nás tíží, jako kdybychom  procházeli bažinou a tíže bláta nás omezovala v pohybu. Ale máme naději na lehkou chůzi a čisté roucho, protože nám Hospodin zaslibuje ústy proroka Izajáše: I kdyby vaše hříchy byly jako šarlat, zbělejí jako sníh, i kdyby byly rudé jako purpur, budou bílé jako vlna.

A vonný olej není výzva k marnivosti navoněných nafoukanců. Vonný olej je symbolem radosti a hojnosti, stejně jako když žena chtěla vyjádřit radost se setkáním s Ježíšem a polila ho vzácným olejem. Tak se můžeme stejně radovat ze setkání s naším Pánem.

 

Podle Kazatele si máme užívat život se ženou, kterou jsme si zamilovali.Tento text není jen pro muže. Takto nás všechny, muže i ženy, Hospodin povolává do společenství, jak to pravil už na počátku času v Edenu:  I řekl Hospodin Bůh: "Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou." Hospodin nás uvádí do společenství s druhým člověkem už od počátku světa a Jeho Syn nás povolává ke vzájemné  lásce.Není dobré, když člověk žije jen sám pro sebe. Sám potřebuje pomoc a pomoc bližnímu může také poskytnout. A tuto pomoc právě může poskytnout i křesťanské společenství. Je dobře, když si členové sboru navzájem pomáhají, ale pomoc by měla směřovat i k lidem mimo sbor.

 

A nakonec nám Kazatel praví: Všechno, co máš vykonat, konej podle svých sil, neboť není díla ani myšlenky ani poznání ani moudrosti v říši mrtvých, kam odejdeš.Mohli bychom tento text číst pesimisticky, jak se také někdy celá kniha Kazatel čte. Nic nemá smysl, vše je marnost, vše je pomíjivé. Prach jsi a v prach se obrátíš. Nakonec odejdeš do říše mrtvých, kde není nic z tohoto světa.

 

Jenže Kazatel narozdíl od nás neměl naději v Kristu Ježíši. Nebylo mu zvěstováno evangelium a musel si vystačit s moudrostí člověka. Ta ale nedostačuje, lidské poznání končí ve slepé uličce pesimismu a nevěry. Víra nám otevírá cestu ještě o kus dál, než kam nás náš rozum může odvést.

 

Ježíš při své poslední večeři věděl, kam jeho vede jeho cesta:Pravím vám, že již nebudu pít z tohoto plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu s vámi pít kalich nový v království svého Otce. Neztratil naději a důvěru ve svého Otce. Svým učedníkům u stolu, stejně jako nám, když se scházíme k Večeři Páně, slibuje Nový kalich v králoství svého Otce. Ještě vše není dokonáno. Kalich, který pijeme, a chléb, který přijímáme, nejsou poslední. Ještě nám zbývá vypít ještě jeden kalich na konci času ve společenství s naším Pánem.

 

Amen

 

 

 

Modlitba:

Pane Bože, nebeský Otče,

děkujeme Ti za tvé povzbuzení a dobré slovo,

které jsi nám dal skrze svého Syna.

Děkujeme, že se můžeme scházet u tvého stolu.

Děkujeme, že jsi nás pozval a mezi námi nevidíš rozdíl.

Prosíme Tě, abychom uměli žít společně v míru a nikomu neškodili.

Prosíme, dej nám pokoj do našich srdcí, a ať nalézáme porozumění.

 

Amen

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio